Letiště Václava Havla zažilo úspěšný rok – víc pasažérů, vyšší zisk, pozitivní nálada. Ale zatímco na odbavovací ploše panuje optimismus, za zavřenými dveřmi probíhá ekonomická přetahovaná, která může rozhodnout o tom, zda se z Ruzyně konečně stane moderní letecký hub, nebo jen stagnující regionální uzel. Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury totiž rozhodlo o výplatě rekordní dividendy ve výši 2 miliard korun, což je čtyřikrát víc, než stanovuje dosavadní politika.
Peníze teď, nebo rozvoj později?
Ministerstvo tvrdí, že výplata dividendy nebude mít na plánované investice vliv. Ekonomové si to ale nemyslí. A mají k tomu dobrý důvod: Letiště plánuje rozvoj za 37 miliard korun, přičemž investice hodlá pokrýt z vlastních zdrojů a z úvěrů. Jenže pokud letišti zůstane po dividendě méně než půl miliardy korun, prostor pro vlastní financování se výrazně zužuje. A čím méně vlastních peněz, tím dražší cizí kapitál.
„Úrokové náklady rozhodují o efektivitě investic. Vlastní zdroje jsou klíčem nejen k návratnosti, ale i k tomu, zda se projekt vůbec uskuteční,“ varuje ekonom a bývalý guvernér ČNB Pavel Kysilka.
Terminály, ranvej, železnice. A teď i nejistota
Mezi plánované projekty patří nejen rozšíření terminálů a stavba nové paralelní ranveje, ale i bourání starých parkovacích domů, nová estakáda nebo železniční napojení letiště. Právě u takto rozsáhlých staveb je klíčové mít silnou finanční základnu. Nejen kvůli nákladům, ale i kvůli důvěře bank a investorů.
„Financující instituce chtějí vidět, že si firma umí vydělat sama. Ne že spoléhá na stát. Takto masivní výběr dividendy je krátkozraký krok,“ dodává Kysilka.
A není sám. Kriticky se k rozhodnutí staví i David Marek, hlavní ekonom Deloitte. Podle něj stát jen odsouvá problém do budoucna – místo aby zisk zůstal letišti a podpořil investice, použije se na vylepšení rozpočtového salda. Efekt? Možná lepší čísla letos, ale dražší a nejistější investice za pár let.
Vize evropského hubu se vzdaluje
Letiště Praha v minulosti usilovalo o to, stát se srdcem středoevropského letectví. Zatím se ale víc než spojovacím uzlem stalo cílovou destinací. A právě připravované investice měly ambici to změnit. Měly vytvořit moderní uzel s kapacitou, kterou Praha potřebuje. Pokud ale bude financování nestabilní a závislé na momentální náladě státu, může se sen o pražském hubu nadobro rozplynout.
„Odvádění dividend je v rozporu s dlouhodobou strategií. Potřebujeme samostatný investiční rámec, mimo státní rozpočet,“ navrhuje Marek.
Podobný model dlouhodobě podporuje i Hospodářská komora – ať už jde o jaderné elektrárny, zbrojení nebo vysokorychlostní tratě. Klíčová infrastruktura totiž potřebuje jistotu, ne účetní triky.
Bez peněz to nepůjde
Letiště tvrdí, že je finančně zdravé, bez dluhů a s dobrým ratingem. Ale i to má své limity. Dnešní rozhodnutí o dividendě může ovlivnit, za jakých podmínek si Ruzyně za dva roky půjčí. A jak říkají ekonomové – někdy rozhodují i desetiny procenta. Ty mohou být rozdílem mezi stavbou a stagnací.
