Letiště Václava Havla, které ještě donedávna fungovalo jako jeden z nejmodernějších sledovacích bodů v zemi, teď symbolicky přivírá oči. Policie České republiky zde totiž dočasně deaktivovala systém kamerového rozpoznávání obličejů. Nejde o technický výpadek ani o chybu v softwaru. Důvod je čistě právní – nová evropská legislativa o umělé inteligenci a novela zákona o policii.
Umělá inteligence pod drobnohledem
Od 1. srpna 2025 vstoupila v platnost právní úprava, která zpřísňuje pravidla pro využívání systémů založených na AI, především těch, které pracují s citlivými osobními údaji. A právě automatické rozpoznávání tváří spadá pod nejpřísněji regulovanou kategorii. Pro další provoz systému je nyní potřeba výslovné povolení od předsedy senátu Vrchního soudu.
„Dočasně jsme systém deaktivovali a připravujeme žádost o udělení výjimky. Věříme, že se provoz podaří obnovit ještě do konce tohoto roku,“ potvrdil policejní mluvčí David Schön.
Efektivní, ale kontroverzní
Systém běžící od roku 2018 měl na Letišti Praha jediný úkol: v reálném čase vyhodnocovat tváře cestujících a porovnávat je s databázemi hledaných osob. V provozu bylo více než sto kamer, které pracovaly nepřetržitě a zaznamenávaly obrazový materiál uchovávaný po dobu 30 dní.
A výsledky? Nezpochybnitelné. Od spuštění systému bylo do června 2025 díky tomuto nástroji zadrženo 155 osob, na které byl vydán příkaz k zatčení nebo dodání do výkonu trestu. Včetně pachatelů nejzávažnějších trestných činů. Například v září 2023 se podařilo zadržet muže podezřelého ze sexuálních deliktů na dětech – díky kamerám skončil v ochranné léčbě.
Big Brother nebo bezpečnostní pojistka?
Rozpoznávání obličejů na veřejných místech má své skalní zastánce i hlasité odpůrce. Kritici mluví o zásahu do soukromí a přirovnávají systém k dystopické kontrole ve stylu „Velkého bratra“. Podle zastánců ale právě letiště – kde se pohybují osoby z celého světa – patří mezi místa, kde by podobná technologie měla být standardem.
Policie zároveň deklaruje, že chce systém rozšířit i na další letiště v Česku. Jak ale ukazuje aktuální vývoj, bez opory v legislativě to nepůjde.
Co to znamená pro cestující?
Pro běžného pasažéra se zatím příliš nemění. Letištní kamery dál fungují pro bezpečnostní monitoring, pouze automatická analýza obličejů je mimo provoz. Nicméně jde o významný moment v debatě o tom, jak moc technologie smí zasahovat do našich životů. A i když si toho možná při odbavení ani nevšimnete, někdo ve skrytu systému možná zrovna nehlídá, jestli právě vy nejste někdo jiný.
